#6 Sociální sítě a já
- 03. 06. 2019
- Podnikatelské postřehy
Původně jsem chtěl psát moji rubriku každý měsíc, nyní uběhly od posledního příspěvku dva. Safra! Ale ne, dělám si srandu, má to svůj důvod…
Sociální NEživot
No dobře, proč tedy ta odmlka. Nebojte, není to otázka života a smrti. Jen jsem chtěl trošku přehodnotit svůj „sociální koncept“. Věc se má totiž tak. Ještě před rokem žádný můj blog nebyl, můj Instagram byl stěží založenej a tak nějak jsem žil trošku jiným životem. Neříkám, že lepším. Prostě jiným. Sociální svět nám hodně dává, (i když někteří tvrdí opak,) ale i hodně bere. Připadám si jako dokonalý příklad člověka, který do tohoto prostředí skočil rovnou po hlavě. Zní to možná hloupě, když zvážíte, že v tom prostředí dělám a denně řeším marketingové strategie, IT realizace apod. (což mě fakt baví jen tak btw.), ale každá mince (i ta onlajnová) má prostě dvě strany.
Pije víno, káže sociální sítě
Nechci, aby to vypadalo, že jsem předtím říkal, jak je sociální svět supr a sám žil offline. Tak to není. Jen je podstatný rozdíl v tom zvyšovat sociální čísla u svých nebo zákaznických projektů, popř. pouštět někoho ve volném čase do svého soukromí. „Ty internety“ vás totiž pohltí a najednou se člověk ocitne ve fázi, kdy lajnuje goaly, jako kdyby vedl třeba projekt pro zákazníka. Jasně, že z logiky věci rád takové cíle plním. Takže například po založení Twitteru a vykoncentrování na výsledek přišlo 800+ followerů, na Instagramu za celkem krátký čas přibilo obstojné číslo fanoušků. Vše dle jednoduché rovnice. Pokud máte knowledge, tak je investovaný čas přímo úměrný výsledku. Já se do toho prostě pustil, přispíval pravidelně a trávil na sociálních sítích celkem dost času. No offense, počítal jsem s tím.
Hi, Twitter. ✌️ #reunion #FirstTweet
— Petr Pokorný (@iampetrpokorny) 9. března 2019
Čas požírá další čas
No jo, ale s růstem fanouškovské základny roste i náročnost obhospodařování takových aktiv. Co že tím myslím? Je to jednoduché, na sociálních sítích musíte být sociální, takže dávat reply komentářům, odpovídat na zprávy, mluvit s komunitou, a i když se to nezdá, jedná se o neuvěřitelný požírač času. No, tady tento faktor se dopředu strašně špatně odhaduje. Jasně, nemám čísla jako David Beckham, neřeším např. Instagram 24/7, ale i tak chci lidem odpovídat, být aktivní a „nekašlat na to“. Prosím, nepochopte mě špatně, vážím si každé zprávy, každého komentáře, každého názoru, jen zkrátka dobře nejsem influencer, což mne lehce penalizuje z pohledu časových možností. Jsem podnikatel, který přes den řeší x dalších věcí. Svým Instagramem, Twitterem, LinkedInem se v podstatě bavím, nedělám (a nepotřebuji to dělat) primárně za účelem zisku. To, že např. nebyl čas odpovídat, je jen moje manažerská chyba, kterou chci napravit.
No jo, co teď?
Teď si dáme Deli! Achjo, to je první, co mě napadlo. Ale ne, teď zase vážně. Docházím do bodu, kdy ty svoje „socky“ budu muset malinko upravit. Například jsem vysledoval, že se mě hodně lidí ptá na to samé. Což je vlastně celkem fajn, protože tomu můžu trošku přizpůsobit content. Taky vám možná neuniklo, že za poslední dva až tři týdny padlo ve stories dost anket. Trošku jsem tedy vysledoval, co vás vlastně zajímá, popř. kam mám celý koncept více směřovat. Tímto bych mohl jednak odfiltrovat časté dotazy (co přesně děláme, odkdy podnikám apod.), druhak uvolnit si trošku ruce pro další tvorbu. Taky zkusím určit interval 48 h na odpověď, což by mohlo pokrýt proluky mezi zprávami, no, a hlavně chci psát více o svých zkušenostech, businessu, tématech z onlinu a vůbec, víte co? Nechte se překvapit!
To je pro dnešek vše. Jo a díky, že to čtete!
P. P.
„Zakladatel společnosti, podnikatel, investor, milovník dobré kávy a cestování, občasný pisálek, fakturační optimista. Zde na blogu s železnou nepravidelností píšu o tom, co mi zrovna přijde pod ruku.“
