• Domů
  • Blog
  • #3 Rok 2018: špatně je někdy dobře, hodně dobře
Pokorný Petr 2018 STARTUJEME WEBY

#3 Rok 2018: špatně je někdy dobře, hodně dobře

  • 31. 12. 2018
  • Podnikatelské postřehy

Na tento článek jsem se chystal už delší dobu. Tak nastražte uši, teda v tomto případě spíš oči, a mrkněte na můj osobní souhrn toho nejdůležitějšího z roku 2018.

Fakt nekecám. Špatně je někdy dobře

Zdraví má člověk jen jedno. I když tato věta může znít jako brutální klišé, já ji dneska vnímám už docela jinak. Ale abych nepředbíhal. Dost na mě sedělo rčení: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“. Ono se totiž fakt utrhlo. Rychle a bez varování. Ze zdánlivě jednoduchého zdravotního problému, jenž jsem „zdatně“ přecházel asi dva roky, najednou vypukla komplikovaná záležitost, která mě stála víc než měsíční pobyt v nemocnici a tři operace. Když o tom dneska přemýšlím, bylo to vážně šílený. Hlavně ten timing – přibližně 6 týdnů před velkými státnicemi, do firmy mi vstupovali investoři a já měl rozplánovaný každý den na minuty. Jedním slovem prostě katastrofa. Určitě o tom v budoucnu napíšu víc, nyní to však zkrátím. Díky sebezapření, a hlavně díky moderní medicíně, jsem se z toho vysekal bez viditelných šrámů nebo trvalých následků. Díky bohu!

Státnice a odprodej firmy

První polovina roku nebyla formovaná jen pobytem v nemocnici, ale i velkými státnicemi a odprodejem části mé firmy. Začnu popořadě. Dodělat vejšku byla nutnost. (Když už člověk jednou začne…) Pravda, poslední dva roky byly doopravdy úmor, i když moje studování v navazujícím programu probíhalo kombinovanou formou o víkendech. Kvůli zdravotním komplikacím mě studium však stálo o dost víc energie a občas jsem si říkal, že jedu fakt hranu. Očekávaný výsledek to nakonec mělo. Nechci, abych zněl nevděčně, ale taky jsem měl poslední dobou pocit, že mě vysoká dost zdržuje. Můj business fungoval i před titulem a realita každodenního života je dosti jiná oproti studentské lavici. No, každopádně tuto kapitolu mám uzavřenou, tedy prozatím…

Teď chvíli ke STARTUJEME WEBY. Podnikání à la já jediný majitel má své limity. Díky bohu, že jsem tento princip zavčas pochopil. Výborná příležitost se naskytla zhruba před rokem a půl. Opět to zkrátím. Dostal jsem možnost odprodat část podílů s tím, že společnost bude stále pod mou taktovkou. Fér nabídka, fakt jo. Po půl roce jednání byla sestavena nová společenská smlouva, která počátkem tohoto roku nabyla platnosti, a po cca roce fungování hodnotím výsledek jako velmi dobrý. Ještě není všechno sečtené, ale už nyní je jasné, že rok 2018 znamená nejdynamičtější růst za celou historii (vzato od založení projektu). Podařilo se taky zlepšit zázemí, investovat do zajímavých inovací, projektů, a hlavně dost pracujeme na rozšíření personálu. Zatím teda paráda, ale stále musím zůstat nohama na zemi, i když je to někdy vážně těžké.

Život není růžový, ale reálný

Všechno se však nepovedlo úplně podle představ. Moji druhou firmu (internetový obchod s tenisovým vybavením, zainvestováno z mé strany do podílu ve společnosti v r. 2016), jsem musel totálně upozadit. Sklad funguje, expedice taktéž, zákazníci nakupují, podpora je taky super. Prostě vše frčí na takový režim automat, takže rozhodně si projekt špatně nevede. Inovace však nula nula nic. Prostě nezbyl čas. Když nad tím přemýšlím, taky jsem přestal vídat pár lidí, ale místo nich se otevřel prostor pro osoby nové… To však beru jako takový koloběh života, ne jako tragédii. Naopak takovou věc vnímám spíš jako jednu z příležitostí, kterých bude i v roce 2019 kupa.

Rok 2018 v bodech. Povedlo, respektive nepovedlo se mi:

  • vysekat se z nejhoršího, opustit nemocnici a být zdravotně OK, „ťuk, ťuk“,
  • udělat velké státnice na VUT a úspěšně odprodat část firmy,
  • strávit perfektní týden v Chorvatsku a Slovinsku a nějaký čas v Rakousku,
  • navzdory tomuto výletu málo cestovat,
  • najít o dost lepší work-life balanc, začít zase pravidelně běhat,
  • pustit do života mnoho zajímavých lidí, některé osoby však přestat vídat,
  • druhou firmu nestihnout rozvíjet tak, jak bych si představoval,
  • dostat na startovní rošt Ferrari Challenge.

Upřímně, můj rok 2018 pestrostí nešetřil. I když to zpočátku vypadalo fakt černě, celá tato situace mě vyhecovala k takovému většímu osobnímu restartu. Ten se však většinou dělá až v krizových momentech, kdy musíte chtě nechtě razantně přehodnotit svůj postoj a nastavit si nová, lepší pravidla. Takže pokud v takových situacích dokážete vidět hlavně to dobré, naskytne se vám jedinečná příležitost zlepšit spoustu věcí nejen co se týče osobního života. Proto je špatně někdy dobře, hodně dobře.

To je pro dnešek všechno. Přeji všem úspěšný rok 2019 a díky, že to čtete!

P. P.

O autorovi
Ing. Petr Pokorný
Ing. Petr Pokorný Ředitel společnosti

„Zakladatel společnosti, podnikatel, investor, milovník dobré kávy a cestování, občasný pisálek, fakturační optimista. Zde na blogu s železnou nepravidelností píšu o tom, co mi zrovna přijde pod ruku.“